23. Podvariety kapra Koi Asagi
Hebkost a ladnost modravé vody s vlnící se hladinou a klid přírodní scenérie na břehu rybníka za vlády plnobarevného podzimu. Tak bych po svém pojmenoval Koi s modravým pruhem na zádech „Asagi“. Světle modrý, to je výraz, co vyjadřuje skutečný význam slova Asagi. Varieta modrých ryb je velmi stará a už v roce 1820 začala její pouť v prefekturách Aichi, Mie a Shizuoka.
Artwork © Daniela Šafránková
Ryby této kategorie vznikly mutací z normálního černého přírodního kapra Magoi, u kterého se objevily podél těla tmavomodré šupiny s bílým až světle modrým lemováním dorzálně podél hřbetu. Tato hra barev vytvořila síťování, které je pro Asagi nejdůležitějším odrazem kvality. Tento Koi byl posléze zkřížen s kaprem Kohaku, čímž se u něho objevila červená barva na hlavě, zejména na bocích hlavy a na ploutvích. Síťové lemování šupin je poměrně velké, a proto působí velmi výrazným, téměř lesklým dojmem a jmenuje se Fukurin. Asagi síťování je později v průběhu vývoje Koi převzato jinými varietami, jako je Koromo, Goshiki, Matsuba a Kujaku. Síťování se také nazývá Kokenami. Barevný tón Asagi kresby jde od velmi světlého odstínu až po indigově tmavý. Světlá varieta se nazývá Narumi Asagi a tmavý protiklad je Konjo Asagi. Narumi Asagi je zřejmě původcem světlých variet Koi, jako jsou Kohaku, Koromo, Sanke a Shusui. Tmavé variety (Utsurimono, Matsuba aj.) jsou zase pravděpodobně potomci Konjo Asagi. Modravé zabarvení na hřbetě směrem k boku ryby ustupuje a přechází do červené nebo oranžové. Přechod z modré do červené má být náhlý a ostrý, přibližně na postranní čáře. Čím je přechod z modré do červené podélně vyrovnanější, tím lépe. Červená barva má pokračovat z boků těla na spodní část skřelí a dále až k rypci, a to v zrcadlové podobě, přitom by červená barva na těle, při pohledu shora, neměla být vidět. Temeno hlavy by mělo být bílé, krémové nebo modré. To však bývá veliký problém, protože většinou vystupují opět nahnědlé kosti hlavového skeletu. Někdy bývá hlava celá červená. Někým je tato barva považována za dobrou, protože vlastně zakrývá nehezky hnědé hlavové kosti. Prsní ploutve mají být minimálně z ½ červené, mají nést barvu břicha a druhá polovina má barevně odpovídat barvě hlavy. Mohou být i celé červené, barva musí být ale rovnoměrně rozložena. U Asagi se bohužel velmi často vyskytuje, jako už u předešlých variet, vada na kráse „Shimi“, která je ale při hodnocení na výstavách zcela nepřípustná. Pokud je ale Shimi velmi malé, tedy tečky jsou jako špendlíková hlavička a není jich mnoho, mohou při změně životních podmínek ryby ještě zmizet. U nových linií se preferuje například červená kruhová kresba na hlavě, jako je u Kohaku „Maruten“, takové ryby jsou nyní hodně žádané, ale to není již klasické Asagi. Asagi mají poměrně rychlý růst asi proto, že jsou nejpříbuznější s Magoi. I přes svůj rychlý růst si tato skupina od Magoi přinesla i štíhlost, která je i přes pohlavní rozdíly doménou Asagi a také požadavkem.
Subvariety Asagi:
Konjo Asagi: Nejznámější podskupina patřící mezi nejtmavší formy Asagi. Šupiny jsou tmavě modré až černé a lemování šupin je tmavší a někdy splývají dohromady.
Narumi Asagi: Světlejší forma modré barvy a síťování, kdy střed šupiny je tmavý a okolí šupiny je světlé až bílé. Narumi je město v Japonsku, ve kterém se dělá látka podobná vzorování Asagi. Tato forma Asagi je jedna z nejpopulárnějších, síťování ale musí být zřetelné.
Mizu Asagi: Nejsvětlejší Asagi s modrou barvou, někdy je taky nazýván názvem Akebi Asagi. Tato forma byla dříve velmi ceněna, ale nyní je prakticky bezcenná (Mizu = voda).
Hi Asagi je Asagi s velkým podílem červené barvy, která sahá téměř až ke hřbetu.
Asagi Sanke: Asagi, který je kombinován s červenou Hi s označením jako Sanke a může mít červenou hlavu a červené pruhy na horní části hřbetu. Tato červená barva ale nesmí z horní části hřbetu zasahovat pod postranní čáru. Tyto ryby bývají hlavně u japonských chovatelů velice drahé. Někdy lze také vidět jedince, který má pravidelnou kruhovitou skvrnu na hlavě, jak jsem již uváděl (Maruten Asagi), ale společně s Asagi Sanke patří mezi Kawarimono, stejně i jako Kanoko Asagi (viz. Kohaku).
Taki Asagi: Podskupina, která má červenou barvu Hi jenom na břiše. Dále má mezi touto červenou barvou a mřížkováním také bílou.
Ginrin Asagi patří sice do skupiny Kinginrin, ale je to tak krásná ryba, že jí nemůžu opomenout. Tato varieta vznikla až koncem 90. let minulého století a pro svojí krásu si okamžitě získala respekt. Jako u všech základních typů, tak i u Asagi existuje mnoho dalších hybridů, kteří jsou velice krásní a těžko se na ně hledá nějaké rozlišovací kritérium. Ve skutečnosti se dá říci, že jedni z nejkrásnějších Asagi jsou právě tito hybridi.

